Sněžný muž

20. srpna 2008 v 19:51 | Ciky |  Záhady
Yetti, Bigfoot, Alma - to jsou jména pro různé druhy sněžných či horských tvorů vyskytujících se v různých částech světa. Z Himalájí, Severní Ameriky i z Kavkazu a Sibiře jsou známy stovky zpráv o spatření tohoto podivného živočišného druhu, možná slepého článku vývojové větve, možná vzdáleného předka dnešního člověka. Mnoho kvalifikovaných vědců se zabývá shromažďováním a roztřiďováním těchto zpráv a důkazů. Skutečné důkazy o existenci sněžného muže lze rozdělit do tří hlavních kategorií: stopy, očití svědkové a hmatatelné důkazy, jako jsou například lebky a kůže.

Popisy očitých svědků v jednotlivých oblastech se od sebe vzájemně moc neliší. Výška sněžného muže se obvykle pohybuje kolem 2 - 2.4 metrů, někdy dosahuje i výšky tří metrů, ale prý se vyskytují i druhy menší, měřící pouze okolo 1.2 metru. Tělo je porostlé dlouhými chlupy, vzpřímené, ruce dosahující po kolena a krátké nohy. Porostlý bývá většinou i obličej. Tvor má takovou sílu, že dokáže zlomit vaz dospělému býkovi, je rychlejší než člověk nebo pes - v Rusku dokonce než kůň.
YETTI
Nejznámější ze všech horských sněžných mužů, nebo můžeme říci lidoopů, je právě tento. V padesátých a šedesátých letech byl považován za legendu, ale nyní, když stále přibývá důkazů o jeho existenci a mnoho hodnověrných svědků potvrdilo, že ho spatřilo, se nesmíme před tímto jevem uzavírat.
Yetti se vyskytuje v nepálské oblasti Himalájí. Nejrozšířenějším důkazem jeho existence jsou stopy. Přestože se o nich západní cestovatelé zmiňovali již od roku 1887, největší pozornost se začala soustřeďovat až na jejich fotografie. V roce 1937 pořídil F.S. Smyth vůbec první snímky otisků stop a snímky Erica Shiptona s přiloženým cepínem vedle nich daly podnět k serióznímu bádání.
V roce 1972 našli horolezci Mc Neely a Cronin z americké expedice dostatečně zřetelné otisky, že z nich bylo možno pořídit sádrové odlitky. Major Lester Davies který v roce 1955 podobné otisky nafilmoval, k filmu připojil i svůj komentář :"Byly hluboké asi l2 -l5 cm. Sám jsem s filmovou kamerou a batohem na zádech vážil zhruba 80 kg a moje stopy se nořily do sněhu asi 2,5 - 3,5cm. Pomyslel jsem si, že to musí být ale pěkně mohutný tvor!" Podle názorů skeptiků jde o poškozené stopy jiných, nám známých živočichů. Za původce stop je považován irbis horský, hulman nebo jeden druh tibetského medvěda, který je sám téměř legendou. Zoolog W. Tschernezky z londýnské Qeen Mary College provedl velice podrobnou analýzu vyfotografovaných stop a potvrdil, že se tyto stopy naprosto nepodobají stopám ani jednoho z výše uvedených zvířat. I zde se nám objevují očití svědkové. I když jde o občany velice věrohodné, kteří nemají žádný důvod lhát, chybí průkazné materiály v podobě fotografií či filmů. Ale i přesto lze podle šerpů rozpoznat tři druhy yettiho :
Jeden z nich se nazývá dzu teh a je mohutný, porostlý hustou srstí a požírá dobytek. Podle místních pramenů může jít o zvláštní druh tibetského medvěda.
Druhému typu yettiho říkají šerpové thelma, což znamená malý muž. Ten s křikem pobíhá a sbírá větve. Prý se zcela určitě jedná o gibbona, i když se tito tvorové severně od Brahmaputry nevyskytují.
Třetí typ - skutečný sněžný muž - je nazýván mih teh. Je to divoký, lidoopu podobný tvor porostlý černou nebo rudou srstí, lidožrout s klasickým postavením palce na chodidle proti ostatním prstům, pohybující se ve výškách kolem 6100m a možná i výše.
Fakta o existenci tohoto druhu dnes už nelze přehlížet, jako se to dělalo ještě před 30.lety, zvláště když nikdo nepřišel s přesvědčivou teorií jak vysvětlit Shiptonovy nebo Huntovy fotografie
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama