gdd

19. prosince 2010 v 18:25

 

rdg

19. prosince 2010 v 18:24
http://pnp3.blog.cz/

HYPNÓZA ODHALUJÍCÍ PŘEVTĚLOVÁNÍ

27. dubna 2009 v 21:42 |  Záhady
Bonnský psychiatr dr. Joachim Wurst se už od počátku své kariéry věnoval hypnóze a definoval ji jako nekritické přijetí hypnotizérovy myšlenky pacientem.
Nejprve pomocí hypnózy potlačoval zejména symptomatické neurotické potíže, např. koktavost, pomočování dětí, trému dospělých či úporné bolesti hlavy. Byl úspěšný, a tak se jeho sláva šířila. Na přijetí v jeho ordinaci se muselo čekat i celé týdny. Doktor Wurst byl energický a panovačný muž, takže jeho uspávací sugesce velice účinně působily a většina jeho pacientů upadala do nejhlubšího hypnotického transu, do takzvané somnambulní hypnózy. Tento tranz byl tak hluboký, že si pacienti po probuzení nepamatovali nic z toho, o čem ve spánku s dr. Wurstem rozprávěli a jak akceptovali jeho hypnotické a posthypnotické sugesce, vedoucí ke zlepšení jejich duševního stavu. Když byl například pacientův hypnotický stav nejhlubší, řekl dr. Wurst: "Po probuzení nebudete cítit bolesti hlavy!" A stav absence bolesti po probuzení skutečně nastal, pacient se cítil skvěle a vůbec ho nenapadlo, že by dostal od Wursta nějaký příkaz k potlačení bolesti. Bezbolestný stav považovali pacienti za důsledek osvěžujícího hypnotického spánku.
Wurst se věnoval hypnóze i jako vědě a proslul řadou brilantních teoretických prací. Rozšiřoval například škálu hypnability, to znamená schopnost pacientů upadat do stále hlubšího tranzu, který například u klasické stanfordské škály hypnability končil dvanáctým stupněm - spontánní hypnotickou amnézií, tedy ztrátou paměti na dění v hypnóze. Wurst přidal ke stanfordské škále ještě tzv. sonorní škálu se třemi podstupni, po kterých osobně vkročil do nitra osob, od nichž zjistil jejich zážitky z období před narozením, na které si pod výzvou jeho sugescí vzpomněly. Wurst se však ani s těmito zázračnými zázračnými efekty nepokojil a pronikal do hlubin lidské paměti ještě důkladněji. Dostal se ještě dále a ještě hlouběji, odstranil omezení individuálního lidského života a vkročil tedy až před fyzickou existenci hypnotizovaných osob, které si "vzpomněly" na svoje minulé fyzické schránky, na svoje uplynulé a vyhaslé životy.
K těmto poznatkům došel vlastně náhodou při svých rutinních psychiterapeutických zásazích, které si osvěžoval zdánlivě nesmyslnými otázkami, aby se dostal ještě hlouběji do neprobádných hlubin lidského nitra. Pokládal spícím osobám stále komplikovanější otázky a snažil se zjistit např. jejich první vzpomínky před osvojením řeči. Pak jeden z pacientů vypověděl, že si vzpomíná na porodní bolesti matky, v nichž ho přiváděla na svět, a doslova vykřikl bolestí při vzpomínce na necitlivý zásah porodníkových kleští. Od tohoto okamžiku si byl dr. Wurst jist, že dospěl tam, kam byl dosud lékařům vstup odepřen. Do nevědomí.
Bez odkladu začal s novým druhem experimentů a záhy se dostavily pozoruhodné výsledky. Zjistil například, že pacientka Marie N. si "vzpomněla" v hypnóze na svůj pobyt v matčině děloze, když měla podobu teprve čtyř-mesíčního embrya. "Zapamatovala" si otřesy dělohy při souložích otce a matky. Matka Marie N. se však se svým mužem ještě před narozením dcery rozešla a prožila v důsledku rozchodu šok, který i dosud nenarozená dcera prožívala ve formě nevýslovného utrpení. Pacientka Marie N. si rovněž pamatovala na film, který sledovala v televizi její matka, když ji nosila pod srdcem. Film plný vražd, krve, násilí a utrpení. Matčin hrůzný divácký zážitek se přenesl i do psychicky dosud nenarozeného děvčátka ve formě šoku a následného strachu z příchodu do světa tak nepřátelského a hrůzného. Šok se v psychice Marie N. uchoval až do dospělosti v podobě trvalého neurotického utrpení, o jehož příčině nic nevěděla, dokud ji dr. Wurst nezhypnotizoval a neprosvítil zákoutí její nešťastné duše.
Jiná pacinetka, devatenáctiletá Helga R., si pamatovala na zážitek, který se udál pět měsíců před jejím narozením. Lékař její matky předepsal těhotné rybí tuk, který nesnášela a po jehož požití zvracela. Ani Helga R. nemohla rybí tuk vystát a zvracela po jeho požití stejně jako kdysi její matka.
Pacientka Evelina S. zase spočívala v matčině lůně v protileteckém krytě při bombardování Drážďan. Do jejího narození chybělo ještě celých šest měsíců. I na ni se přenesla matčina hrůza z letadel, takže už od dětství omdlévala či prožívala hysterický záchvat, kdykoli zaslechla třebas i z dálky zvuk leteckého motoru.
Dr. Wurst pochopil, že embryo žije i život své matky a nahlíží jejím prostřednictvím do vnějšího světa, který ho buď zraňuje, anebo naopak naplňuje očekáváním. Matka bavorské šlechtičny Renaty von H. trávila půl roku před porodem v Brunei jako host brunejského sultána, v kouzelném paláci obklopeném zahradami s tisícovkami druhů květin. Koupala se celé dny v moři i v bazénech, pojídala tropické plody a často se zabývala zdobením svých komnat květinami. Milovala svého muže, jenž zde byl v diplomatických službách, a žili spolu v radostném očekávání narození dítěte. Renata von H. si v hypnóze vzpomněla, že se v Brunei toužila narodit předčasně, aby se mohla se svými rodiči podílet na radostné kráse a citové harmonii světa. O možnosti svého předčasného zrození uvažovala formou tzv. vnitřní řeči, což je v podstatě řeč beze slov, spočívající v řazení obrazů a představ. Vnitřní řeč používají lidé často, zejména při mimovolním myšlení.
Dr. Wurst se dostával ještě dál v přesvědčení, že minulost člověka nepředstavuje pouze pobyt v děloze, ale že může být ohraničena i minulými životy, které si člověk nese ve své psychice stejně tak zákonitě, jako svůj příští osud. Hypnotizoval svoje pacienty a uvolňoval jejich vzpomínky až do komažiků, kdy ještě neexistovali ani ve formě právě oplodněné buňky v matčině lůně.
Nevystačil už s pouhou hypnózou. Doplnil ji dále dýcháním kyslíku pomocí kyslíkové masky, kterou si pacienti nasazovali před ulehnutím na hypnozérské lůžko. Kyslík měl podle Wurstova mínění "propojit či znovu vytvořit ztracené spoje mozkových buněk, jež mohly souviset s funkcemi fylogenetické paměti." Pozoruhodné výsledky se záhy dostavily i při těchto experimentech. Pacient Richard C. si vzpomněl na několik svých předchozích životů, které na sebe logicky navazovaly, jako by je inscenoval rozum mravné a přísné božské bytosti. Richard C. byl dělníkem se základním vzděláním. V nejhlubším hypnotickém tranzu, po důkladném rozdýchání kyslíkem, si vzpomněl, že v minulém životě byl černoch, měl nemocné ledviny a žil v Jihoafrické republice. Ještě před tím žil jako běloch v Karolině a k smrti nenáviděl černochy. Vesmírný řád tehdy jeho city usměrnil v následném převtělení. Prožil život nemocného černocha v hlavním státě světového rasismu. Vykoupil se bolestivou smrtí a dočasnou výsadou žít další život v Německu jako nekvalifikovaný dělník.
Pacinet Helmut K., trpící neurotickou koktavostí, si vzpomněl, že v předminulém životě oběsil jěstě jako mladík na drátě kočku a nešel ji vysvobodit, ač po jeho odchodu strašlivě mňoukala. V následném životě se stal kočkou bez domova, která se po tři léta toulala po hamburském přístavu, než sežrala otrávenou návnadu a pošla v hrozných bolestech. Po tomto "očistci" se Helmut K. narodil v rodině bonnských cikánů a dostal novou šanci žít lidský osud.
Pacient Hans N. si při dýchání kyslíku a b somnambulní hypnóze uvědomil, že pes, jehož nade vše miluje, je převtělením jeho zesnulého otce. Hans svého otce nenáviděl, protože jím byl týrán. Vyšší řád, který nepochybně existuje, spojil obě bytosti znovu v lásce, aby v jejich životě vykompenzoval předchozí "nedorozumění nenávisti".
Experimenty dr. Wursta jsou bezesporu zajímavé. Pacienti z celého světa se hrnou do jeho ordinace a čekají po celé týdny za jejími dveřmi, až na ně přijde řada. Wurst dnes už neléčí neurotické poruchy ani nepotlačuje jejich symptomy. Zjevuje lidem zejména jejich embryonální minulost a předchozí už uzavřené osudy. Neprorokuje nikomu budoucnost. Jisté však je, že z každé minulosti lze budoucnost spolehlivě odvodit. Informace o minulosti pomáhají lidem žít a nalézt kořeny zla, které se v lidském nevědomí uchytilo podobně jako strom v puklině skály.
Dr. Wurst vychoval četné následovníky, takže dnes se ve všech vyspělých zemích uskutečňují experimenty s pronikáním do historie dávno odbytých lidských osudů. Mnozí kliničtí psychologové a psychiatři na Západě tak přicházejí vědeckými metodami na to, čeho Východ dosáhl už před tisíciletími pouhými úvahami o podstatě a smyslu života.
 


Interview s lovcem duchů

27. dubna 2009 v 18:15 |  Duchové
Ahojky, v nedělu jsem si koupila časopis bravo girl a zaujal mě tam jeden článek, ktery se na tento blog naramně hodí :) a tak ho sem přepíšu, aby tady zas po 100 letech byl nakej new clanek xD....

lan Wilce z GPS-Ghostfinder Paranormal Society (společnost zabývající se duchy a nadpřirozenem)- říka: "V 95 %případů se o duchy nejedna!"

Bravo Girl!: lane, kdo nebo co jsou vlastně duchové?
lan Wilce: Já pojem "duch" nepouživam rád a mluvím radši o "stvoření." Jsou to většinou "pozustatky" nebo ztracené duše lidí nebo zviřat, které jsou náhle a nečekaně vytrženy ze života. MnozíMnozí z nich prostě nepoznají, že zemřeli, proto se stale pohybují mezi nami a některí a nami chtejí i komunikovat. To, co považujemeza nadpřirozené bytosti, jsou energie, ktere po nich zustavaji.
Bravo Girl!: Můžeš nam prozradit, jakymi způsoby se duchove zviditelnují?
lan Wilce:Znám případy, kdy se místností vznáší stíny nebo bíla mlha. V jinych případech se pohybují předměty z mista na místo bez toho, aby je posunoval člověk. pak jsou tu také obrovské výkyvy teplot, silná magnetická pole nebo hlasy. Opravdové bytosti se vidí jen ve velmi vyjmečných případech. Za svou 5 letou "duchařskou" karieru jsem videl jenom dva případy, byly to postavy z mlhy s obrysy člověka, kterym nebyl videt obličej...
Bravo Girl!: Máš nějake zvlástní schopnosti, ktere jsou potřebné pro lovce duchu?
lan Wilce: Ne, bohužel nemam zadné "super nadpřirozené" síly, ovsem mam přečtené skoro všechny "ducharske" knihy o nadpřirozenych jevech. V teto tematice se dobre orientuju a studuju všechna fakta o "neuveritelnych" zjeveních.
Bravo Girl!: A komu jsi aktualne na stope?
lan Wilce: Prave zkoumam s GPS jeden stary železniční tunel, ktery se ale už skoro 50 let nepoužíva. Podarilo se nam tam nahrat jeden strasidelny hlas, ktery rozhodne nepochazel z naseho sveta. Ten hlas mluvil anglicky, ale bylo extremne tezke mu porozumet. To, co jsme z toho vylustily, byla veta: "Nejsem spokojený" Povesti říkaj, že při vlakovém neštěstí v roce 1870 přesne na tomto místě přišel o život muž, ktery se podilel na stavbe tunelu. Taky se povída, že tento človek nebyl spokojený s hotovou železniční trati. Předpokladame tedy, že tento tajemný hlas ma souvislost s dotyčným mužem.
Bravo Girl!: Co by měl člověk udělat, když má pocit, že mu doma straší?
lan Wilce: Většina těch, kterí maji zkusenosti s nevysvetlitelnymi věcmi, se bojí o takovych zazitcich mluvit. Mají strach, že se jim lide vysmeji. V Americe jsou lide v techto zalezitostech otevřenější. Pokud se někomu něco v jeho okolí zdá zvláštní, může se podívat na naši domovskou stranku: http://ghostfinder.co.uk/. (Na strance http://duchove.com/ je možné najít užitečné informace i v češtině.)
Bravo Girl!: Jak často doopravdy straší tam, kam si tě lidé zavolají?
lan Wilce: V 95% případu se vubec nejedná o nadpřirozený jev. Pokouším se proto vždycky nejdřívzjistit, jestli by se nemohlo jednat o zbytečný poplach. Teprve když narazim na něco, pro co nenajdu vědecke vysvetlení, priznam, že by se mohlo jednat o paranormalní jev. Ale to jsou jen vyjímky.


Táák to je všechno z toho rozhovoru, nekdy sem dam zbytek...

Chceš ohodnotit blog???

23. srpna 2008 v 10:47 | Ciky |  Popelnice
Chceš odnotit blog? Klikni SEM!!!


UFO

20. srpna 2008 v 19:53 | Ciky |  Záhady
Neidentifikovatelné létající objekty známé pod zkratkou UFO (Unidentified Flying Objects) jsou pozorovány od nepaměti. Lidé pozorovali zvláštní úkazy na nebi mnohem dříve, než si většina lidí myslí. Jsou důkazy, že k pozorování docházelo už před několika tisíci lety. Pozdější pozorování z dob počátku našeho letopočtu jsou zaznamenána písemně a díky těmto záznamům víme, že např. roku 398 n.l. létala ohnivá koule nad Istanbulem, roku 457 nad Francií a roku 919 nad Maďarskem. V roce 1388 byl na mnohých místech Evropy pozorován "ohnivý drak", který létal na nebi. Mezi 7. až 17.listopadem 1624 se objevovala na nebi světelná koule i v Čechách. V roce 1899 létal obrovský disk nad Texasem a roce 1912 zase nad Porto Principal v Peru. Vyplývá z toho, že UFO bylo pozorováno na celém světě, a že se rozhodně nejedná o nic nového. Termín "létající talíř" se zrodil roku 1947, když američan Kenneth Arnold pozoroval během letu ve svém letadle nad skalistými horami v USA skupinu létajících disků, které klouzaly vzduchem jako házecí talíře.
V roce 1947 pak došlo k další zvláštní události: u města Roswellu ve státě Nové Mexiko havarovalo UFO. Jako první našel jeho trosky rančer Brazel. Trosky byly stříbrné, lehké a na některých bylo písmo podobné hieroglyfům (?). Případ byl ohlášen šerifovi, takže se celkem brzy o všem dozvěděli novináři. Případ je zajímavý tím, že armáda uzavřela celou oblast a sama pátrala po dalších troskách. A našla. A nejen trosky, ale i těla mimozemských bytostí. Údajně byl jeden mimozemšťan ještě naživu. Trosky i pozůstatky mimozemšťanů byly odtransportovány na blízkou základnu a uloženy do hangáru č. 84. Reakce armády vůči sdělovacím prostředkům byla šokující a snad i komická. Armáda nejdříve vydala prohlášení, že u Roswellu opravdu havarovalo UFO, ale znenadání náhle změnila názor a prohlašovala, že se nejednalo o UFO, ale o meteorologický balon. Celá "kauza Roswell" je dodnes opředena tajemstvím.
Tyto a mnohé další události odstartovaly vlnu zájmu o UFO mezi vědci i prostými lidmi. Vznikly neoficiální a samozřejmě i oficiální a vládami dotované a také utajované organizace, které se výzkumem fenoménu UFO zabývají.

Sněžný muž

20. srpna 2008 v 19:51 | Ciky |  Záhady
Yetti, Bigfoot, Alma - to jsou jména pro různé druhy sněžných či horských tvorů vyskytujících se v různých částech světa. Z Himalájí, Severní Ameriky i z Kavkazu a Sibiře jsou známy stovky zpráv o spatření tohoto podivného živočišného druhu, možná slepého článku vývojové větve, možná vzdáleného předka dnešního člověka. Mnoho kvalifikovaných vědců se zabývá shromažďováním a roztřiďováním těchto zpráv a důkazů. Skutečné důkazy o existenci sněžného muže lze rozdělit do tří hlavních kategorií: stopy, očití svědkové a hmatatelné důkazy, jako jsou například lebky a kůže.

Ďáblovo moře

20. srpna 2008 v 19:46 | Ciky |  Záhady
Pokud dychtivě sledujete vše tajemné a neznámé, není třeba vám připomínat, že už déle než jedno století se východně od pobřeží Spojených států děje cosi podivného. Beze stopy zde zmizely stovky letadel a lodí. Teorie pokoušející se tuto záhadu vysvětlit jsou stejně početné jako množství tragédií, které si vyžádaly tisíce lidských životů. Avšak chladné vlny Atlantiku nejsou jediným místem záhadných zmizení lodí a letadel, která jsou nezřídka dávána do souvislostí s pozorováním UFO. Stejný fenomén vyvolává hrůzu mezi námořníky a letci také v jiné oblasti - východně od Japonska.

Bermudský Trojúhelník

20. srpna 2008 v 19:42 | Ciky |  Záhady

Jste-li fandové tajemných věcí a záhad, pak vám v minulosti jistě neušla zmínka o bermudském trojúhelníku . O místě, které se nachází východně od Spojených států, bylo napsáno již několik hypotéz, za jakých podmínek na onom místě záhadně mizí lodě a letadla. Přečtěte si o nich.


Kam dál